Konference  "Represe, opozice a odpor na vysokých školách v sovětské okupační zóně a v NDR" se konala v Berlíně v druhé půli května. Jakub Jareš z našeho týmu si jel dvacítku německých historiků a doktorandů poslechnout. "Konference reprezentovala pouze "totalitární" proud historiografie, který věnuje hlavní pozornost konkrétním případům perzekuce, příběhům pronásledovaných, vězněných a často i popravených studentů a akademiků," píše Jareš ve své zprávě s tím, že toto úzké zaměření na represi a odpor bylo důvodem, proč se konference odmítli zúčastnit editoři šestisvazkových dějin Humboldtovy univerzity. Více zde.    

Třídní interpretace Máchova Máje. Charakter motýlího letu, který určuje, jak moc je báseň marxistická. I to byla realita výuky na literárněvědné katedře bohemistiky před Listopadem. Prazvláštní poměry plné ideologických žvástů ožívají v knize „Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury očima pamětníků a v dokumentech“, jejíž prezentace proběhne ve středu 13. ledna v pět odpoledne – přímo na hlavní budově, v místnosti 104.

Šedesátileté ohlédnutí do minulosti FF UK otiskla loni dubnová rubrika ArchiFF časopisu FFakt. Článek od té doby získal na aktuálnosti nejen "výročním" rokem 2009, ale dalšími tématy: případ Milana Kundery chronologicky navazující na dění z našeho článku rozviřují média víc než rok; a případ parodování Vítězslava Nezvala ožije ve vzpomínkách pamětníků z katedry české literatury, které knižně vyjdou ještě v tomto roce. Přečtěte si o tom.

Na aktuální téma akademického opisování jsme pro říjnovou rubriku ArchiFF časopisu FFakt zalovili v archivech. Pokud vás zajímá, jak dopadl případ marxleninských skript, jejichž části se objevily jako součást jedné diplomky z osmdesátých let, přečtěte si celý článek.

Krátký text o knize napsal Filip Pospíšil do časopisu A2 a Hana Střítežská do Literárních novin. Edici dokumentů představila televizní literární revue Třistatřicettři (41. minuta). Na webu se publikaci věnoval Miroslav Sígl a také Hana Farná. V časopise Dějiny a současnost vsadil Prověřenou fakultu do "inkvizitorské knihovničky" Martin Nodl a v aktuálním "kádrovacím" čísle Dějin a současnosti knihu recenzuje Vítězslav Sommer. Na konci června knihu v Lidových novinách posoudil Martin Groman, v Literárních novinách ji zmínila Lucie Cviklová a v tematickém článku čísla pod názvem  "Archivy jako zbraň" se k ní vyjádřili redaktoři Respektu. Knihu hodnotí šifra -vb- v Listech a na svém blogu o ní píše Olga Richterová, která zároveň připravila se členy týmu rozhovor v časopise Bratrstvo (str. 20 a 21). (Články se zobrazí po rozkliknutí odkazu.)

Majáles, který se letos konal den před prvomájovým svátkem práce, je dokladem toho, že studenti rádi vydatně slaví. Nepotřebují k tomu mávátka a transparenty s nadiktovanými hesly, ani dohled strany, která přepočítává, kolik jich na oslavy dorazilo. V čem to na fildě bylo za normalizace jiné, popisuje článek z ArchiFFu v květnovém FFaktu.

Na představení edice dokumentů Prověřená fakulta 20. dubna v Krásných ztrátách dorazily desítky lidí, mezi nimi i děkan zkoumané fakulty Michal Stehlík, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl či ministr školství Ondřej Liška. Z fakultního osazenstva bylo v publiku možné rozpoznat především silnou "buňku" Archivu UK, několik rusistů a jednotlivé zástupce bohemistiky a hudební vědy. Více fotografií z akce najdete zde.

TISK
Čerstvé edici dokumentů o KSČ na FF UK se věnují Lidové noviny v článku Jany Machalické a Mladá fronta DNES na celostránkovém prostoru pražské přílohy v článku Roberta Oppelta.

AUDIO/VIDEO
Český rozhlas 3 - Vltava přinesl rozhovor rozhovor Jindřicha Bálka s dvěma autory Prověřené fakulty. Edice dokumentů na několik minut pronikla také do České televize v pořadu Události, komentáře (30. minuta) a na web ČT24; na ČT 24 také odvysílali rozhovor s Matějem Spurným a Klárou Pinerovou. V Kritickém klubu Jana Rejžka  na ČRo 6 o edici dokumentů celých šest minut hovořil Vladimír Just (začíná v 23. minutě).

WWW
V elektronických médiích se několik pohledů do dokumentů z vydávané knihy objevuje na serveru Aktuálně.cz v článcích Pavla Barocha o přijímačkách a o posudcích, proběhl zde také on-line rozhovor s Katkou Volnou. Krátkou anotaci přinesla Eva Šinkovská na Regionalistu. Nahlédnutí do knihy přes dokumenty o přijímacích zkouškách od Jiřího Šťastného najdete na serveru iDNES.cz. Reportáž z pondělní prezentace knihy přinesl server UKáčko.cz, kde již dříve vyšel rozhovor s Katkou Volnou o celém výzkumném projektu. Časopis i-Forum zveřejnil rozhovor "Každý na každého něco ví" s Matějem Spurným. O Prověřené fakultě se zmiňuje i ČTK a Jan Čulík na Britských listech; Josef Brož tamtéž nabízí stručné zhodnocení edice i projektu.

S. Křepeláková uvedla, že tzv. Chartu 77 podepsala i řada historiků. Zdůraznila, že jejich odpovědnost za toto antikomunistické vystoupení je mimořádně veliká...

Soudruh Š. je klidné, rozvážné a přemýšlivé povahy, k principům politiky KSČ dospěl rozumem i citem...

Na argumentaci, že člen SSM se nemůže dopouštět takové politické negramotnosti a takového nepochopení marxismu, pokud tímto způsobem přehlížel třídněpolitické aspekty některých událostí, odpověděl s. H., že účast na pohřbu byla jeho výrazem úcty nikoliv k Patočkovi, nýbrž úcty k filozofii samé...

A další citace...

Seminář Intelektuálové a moc v období normalizace: vedoucí úloha KSČ na FF UK se koná od začátku semestru každé úterý od 15.50 do 17.25 na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK v Celetné v místnosti číslo 117. Náplň kurzu vychází z aktuálně probíhajícího výzkumu. Kromě konkrétní analýzy mechanismů fungování stranické organizace na FF UK v letech 1969-1989 se rovněž budeme soustředit na obecnější souvislosti tématu a na poznání možných metodologických přístupů k dějinám pozdních socialistických diktatur. Sylabus celého semináře naleznete při rozkliknutí titulku článku.

Do ciziny jen se svazáckým průkazem? To byla na fakultě velká kauza v roce 1975. Socialistický svaz mládeže (SSM) - podle stanov „spolubojovník KSČ“ - byl pro mladé od čtrnácti do třiceti. Řada studentů už na fakultu se svazáckým průkazem přišla, další do SSM dobrovolně vstupovali na vysoké. Časem v něm byli skoro všichni. A ani ti, kteří chtěli zůstat mimo svazácké struktury, se někdy srážce nevyhnuli.