KSČ na FF UK

Prověřená fakulta v médiích
Publikováno: Tuesday, 21.04. 2009 - 19:03:53
Téma:


TISK
Čerstvé edici dokumentů o KSČ na FF UK se věnují Lidové noviny v článku Jany Machalické a Mladá fronta DNES na celostránkovém prostoru pražské přílohy v článku Roberta Oppelta.

AUDIO/VIDEO
Český rozhlas 3 - Vltava přinesl rozhovor rozhovor Jindřicha Bálka s dvěma autory Prověřené fakulty. Edice dokumentů na několik minut pronikla také do České televize v pořadu Události, komentáře (30. minuta) a na web ČT24; na ČT 24 také odvysílali rozhovor s Matějem Spurným a Klárou Pinerovou. V Kritickém klubu Jana Rejžka  na ČRo 6 o edici dokumentů celých šest minut hovořil Vladimír Just (začíná v 23. minutě).

WWW
V elektronických médiích se několik pohledů do dokumentů z vydávané knihy objevuje na serveru Aktuálně.cz v článcích Pavla Barocha o přijímačkách a o posudcích, proběhl zde také on-line rozhovor s Katkou Volnou. Krátkou anotaci přinesla Eva Šinkovská na Regionalistu. Nahlédnutí do knihy přes dokumenty o přijímacích zkouškách od Jiřího Šťastného najdete na serveru iDNES.cz. Reportáž z pondělní prezentace knihy přinesl server UKáčko.cz, kde již dříve vyšel rozhovor s Katkou Volnou o celém výzkumném projektu. Časopis i-Forum zveřejnil rozhovor "Každý na každého něco ví" s Matějem Spurným. O Prověřené fakultě se zmiňuje i ČTK a Jan Čulík na Britských listech; Josef Brož tamtéž nabízí stručné zhodnocení edice i projektu.



ČTK O PROVĚŘENÉ FAKULTĚ

Mladi historici vydali knihu o pusobeni KSC na prazske FF UK
Praha 20. dubna (CTK) - Skupina sedmi studentu Filozofickefakulty Univerzity Karlovy (FF UK) dnes v Praze predstavila publikaci, ktera na zaklade studia v archivech dokumentuje pusobeni KSC na fakulte pred sametovou revoluci. Badatelsky tym mladych historiku a filologu z filozoficke fakulty v knize Proverena fakulta shromazdil temer stovku dokumentu, ktere vypovidaji o fungovani fakultni organizace KSC v letech 1969 - 1989.
Studenti jejich prostrednictvim ukazuji, jak KSC zasahovala do prijimacich zkousek a bezneho akademickeho roku. Snazi se ukazat i vliv KSC na chovani jednotlivych studentu a vyucujicich. Vzajemne se napriklad udavali, aby dokazali svou vernost strane. Proverky a vyslechy cekaly take ucastniky pohrbu filozofa Jana Patocky, pripomneli obdobi normalizace na univerzite ve sve knize autori.
"Obcas to bylo velmi obtizne zkoumani; jde o pohnute osudy dosud zivych pametniku, kteri se museli s pusobenim KSC nejakym zpusobem vyrovnat," rekla spoluautorka a studentka rusistiky Katka Volna. Studenti v archivu Filozoficke fakulty, v Narodnim archivu a v Archivu hlavniho mesta Prahy vyzkumem stravili vice nez rok a prosli 185 kartonu neutrideneho fondu organizace KSC. Nejzajimavejsi dokumenty z archivu roztridili do tri tematickych oddilu: Prijimaci rizeni, Akademicky rok a Posudky.
Bez zastity dekana fakulty Michala Stehlika by bylo obtizne ziskat duveru nekterych vyucujicich, rekla Volna s tim, ze provazanost personalniho obsazeni fakulty pred revoluci a po revoluci v roce 1989 je stale velka. Podle spoluautora Jakuba Jarese meli nekteri clenove akademicke obce obavy, ze se bude jednat o novodobe proverky. Pametnici vsak nakonec na minulost fakulty vzpominali s jistou ulevou, rekl CTK.
"Chapeme obavy z honu na carodejnice. Ten si vsak neprejeme," zduraznil dalsi clen vyzkumneho tymu Matej Spurny. Proverena fakulta neni posledni publikaci v ramci projektu o fungovani KSC na FF UK. Studenti planuji vydat dalsi dokumenty a pracuji take na monografii.

MFDNES Z 21. DUBNA O PROVĚŘENÉ FAKULTĚ, Robert Oppelt

Když se soudruzi „přimluvili“...
TOTALITA NA UNIVERZITĚ
Před čtyřiceti lety začala normalizace a nevyhnula se ani Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Psaly se posudky na studenty i učitele, každý krok byl sledován svazáky a bolševiky. Účast na pohřbu oblíbeného profesora znamenala vyhazov z vysoké školy.
Staré Město - Zatímco dnes rozhodují o přijetí studentů na vysokou školu hlavně znalosti, nová kniha mladých historiků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Prověřená fakulta přibližuje dobu, kdy o studiu rozhodovala stranická knížka nebo přímluva KSČ.
„Udivuje nás, že děti z komunistických rodin mají podstatně více potíží k přijetí než děti z rodin nestraníků nebo z rodin, kde někdo z rodiny byl ze strany vyloučen,“ píše se v jednom z publikovaných dokumentů. Základní organizace KSČ z Kovohutí Mníšek si v dopise z roku 1981 stěžuje na nepřijetí dcery svého jednatele soudruhům z fakultní organizace na Filozofické fakultě.
A odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Předsedkyně celozávodního výboru KSČ FF UK sděluje soudruhům z Mníšku, že odvolání bylo vyřízeno kladně.
Rozhodla intervence
„Přijímací zkoušky probíhaly na první pohled velmi korektně, na druhou stranu každému bylo jasné, že u nich se o přijetí na vysokou školu rozhodně nerozhoduje,“ vzpomíná na své přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu v polovině sedmdesátých let tehdejší disident Jan Ruml.
Spíše než výsledek přijímací zkoušky totiž rozhodovaly vlivné přímluvy a dokumenty, které museli uchazeči k přijímačkám předložit. To potvrzují historikové. „Většina z tehdejších uchazečů vzpomíná, že přijímací řízení vypadala zamlženě, a není divu. Vždyť víc než výsledky zkoušky rozhodovaly hlavně intervence stranických organizací u děkana, aby ten či onen jedinec byl přijat,“ vysvětluje historik Jakub Jareš.
Každý byl kontrolován každým
Důvodů, proč studovat nedávnou minulost fakulty, je podle mladých historiků spousta. „Předkládáme čtenářům historii některých bílých míst naší fakulty,“ vysvětluje jeden z autorů knihy Matěj Spurný, který odmítá, že by se jednalo o hon na čarodějnice, tedy na pedagogy s komunistickou minulostí.
Autoři se však nezabývají jen tím, jak se dalo v období normalizace na fakultu dostat. Další kapitoly knihy se zabývají podrobně třeba akademickým rokem 1976/1977, kdy byly poměry na škole stabilizovány a do poklidné normalizační éry jako blesk z čistého nebe přichází Charta 77 a kdy svazácká organizace vyšetřovala účast studentů na pohřbu filozofa Jana Patočky.
Pozornosti badatelů neunikla ani další dvě témata. Působení KSČ na fakultě a posudky, jejichž prostřednictvím KSČ na fakultě vládla. „Každý byl kontrolován každým, každý na každého něco věděl a s informacemi se hrály hry,“ popisuje tehdejší atmosféru na fakultě Spurný.
Svědectvím o ní jsou i tisíce stran dokumentů ve 180 kartonech, které historici při práci na knize prozkoumali. Patří k nim třeba dodatky k životopisům pro rok 1968 a 1969, které o sobě museli psát sami lidé mířící k prověrkám.
        * Prověrky vysvětlování postoje k sovětské okupaci 1968
„Přitom mezi studentstvem stále obíhaly poplašné zprávy o počínajícím návratu 50. let, o budoucím krutém vypořádání se s námi pomocí NKVD, o potlačení základních lidských práv atp. Pevnou půdu pod nohama mi pomáhal získat nejen postoj s. presidenta, ale také chování sovětských vojáků, kteří se u nás rozhodně nechovali jako okupanti. (Nikdo jimi nebyl zatýkán a sovětské velení se nemísilo do našich vnitřních záležitostí.) Přičiňovala se o ni nechtěně rovněž svým přeháněním antisocialistická propaganda: nestydaté vyhlašování, že ruská „okupace“ je horší než německá, mi bylo příliš silné, jako přátelská upozorňování, že vrácením členské legitimace KSČ se prokáže charakter, nebo ušlechtilé povzbuzování, jako že všichni komunisté budou jednou viset, a podobné výtvory ideologů, kteří nás donedávna vedli.“
* Přijímačky jaké otázky obsahoval přijímací test
1. Co víte o životě a díle Klementa Gottwalda?
2. Co víte o životě a díle Karla Marxe a Bedřicha Engelse?
3. Co víte o životě a díle V. I. Lenina?
4. Uveďte hlavní současné návrhy SSSR na upevnění míru a uvolnění mezinárodního napětí a jaderné odzbrojení do roku 2000
5. Co víte o stavu jednání mezi SSSR a USA o odzbrojení -vývoj po Ženevě a Reykjavíku?
6. Jak nová redakce Programu KSSS charakterizuje komunismus a jaké hlavní úkoly stanovil pro zdokonalování socialismu v SSSR?
7. Vysvětlete, co tvoří materiální základnu společnosti a co její nadstavbu
8. Charakterizujte společenské vědomí a jeho základní formy
9. Co je to společenská morálka, jak se liší morálka socialistické a kapitalistické společnosti?
* Vyšetřování prověřování účasti na pohřbu prof. Jana Patočky
„Podle svého vyjádření nespojoval s. H. v době své účasti Patočkův pohřeb s hnutím CH(arta) 77. O pohřbu se dozvěděl náhodou od bývalého spolužáka. Odvolal se na vyjádření s. děkanovi. Dále se odvolal na článek z RP, kde se uvádělo, že pohřeb je vždy věc soukromá, proto jej nespojoval s nějakými politickými aspekty.
/.../ Na argumentaci, že člen SSM se nemůže dopouštět takové politické negramotnosti a takového nepochopení marxismu, pokud tímto způsobem přehlížel třídně politické aspekty některých událostí, odpověděl s. H., že účast na pohřbu byla jeho výrazem úcty nikoliv k Patočkovi, nýbrž úcty k filozofii samé (ačkoliv se předtím prý žádného pohřbu filozofa nezúčastnil). Obdobně prý si také Marx vážil Hegela, ač byl idealistou. Masovou účastí na pohřbu byl překvapen, nedokázal však z toho pro sebe vyvodit nějaké důsledky.“







Tento článek si můžete přečíst na webu KSČ na FF UK
http://proverenafakulta.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://proverenafakulta.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=32